132.
Přesně tolik zápasů má zatím za sebou v této sezoně Kooperativa NBL. Přesně tolik zápasů totiž trvá základní část. Je dobré si to připomenout, protože už to brzy nemusí platit. Ozývají se hlasy volající po změně hracího systému. Zejména od soutoku Labe s Bílinou je slyšet hlasité volání po čtyřkolovém systému. Není to ale volání ojedinělé. Argumenty jsou logické. Víc zápasů, přehlednější systém, eliminace neatraktivní a Bohem zapomenuté skupiny A2, to jen pro ukázku.
O případných změnách se bude moudře rokovat a snad ještě moudřeji hlasovat. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. My, jako fanoušci, musíme pracovat s tím, co je. A letos to pořád ještě byla dvoukolová základní část. I ta nakonec stihla přinést mnoho zajímavého.
Pojďme se podívat na deset věcí, které bychom vypíchli my na CrunchTimu. Ale nestyďte se nám do komentářů připomenout, co zaujalo vás.
1) VYROVNANÁ SOUTĚŽ … OPĚT
Loni si všichni mnuli ruce nad tím, jak je soutěž po dlouhých letech opět vyrovnaná a tím pádem divácky atraktivní. Před letošní sezonou ovšem panovala nejistota, zda se vše nevrátí do starých kolejí, které vedly vždy jen do jedné stanice.
Teď už můžeme s jistotou říct, že – minimálně zatím – zůstáváme v kolejích nových, u kterých je hodně křížení, výhybek, slepých tratí a rozhodně netušíme, kam nás dovedou. A to je v tomhle případě jedině dobře.
Ligu sice vede Nymburk, ale má na chlup stejnou bilanci s druhou Opavou. Pětkrát prohrál. Řada týmů si ráda zvykla na novou realitu, v níž platí, že v utkání s Nymburkem už nejsi dopředu poražen.
Mezi třetím a osmým místem je rozdíl pouhých třech vítězství, mezi pátým o osmým dokonce jen jedné výhry. I v A2 to bude třaskavé, protože o dvě postupové místa do předkola se porvou tři týmy, které jsou prakticky vyrovnané, všechny do play-off chtějí a mohl by to tím pádem být i v „á dvojce“ slušný masakr.
A pak je tu Slavia.
2) DIVÁCKÝ ZÁJEM
Vyrovnaná soutěž je zajímavá i pro diváky. Loni byla návštěvnost skvělá, ale letos se ukazuje, že strop je pořád ještě výrazně výš. Basketbal je třetím nejnavštěvovanějším ligovým sportem v ČR.
NBL shodou okolností tento týden zveřejnila na svém webu aktuální bilanci návštěvnosti. Na nejvyšší basketbalovou soutěž přišlo v základní části více než 112.000 lidí, což je čtvrtinový nárůst proti předchozímu roku. A to je dost.
Tři týmy (Opava, Děčín, Ústí) se v průměru dostaly přes 1000 lidí na zápas. Ostrava se k tomuto číslu blíží. Písek na něm není možná jen proto, že se tam ty lidi prostě už nemají kam vměstnat.
A jak je vidno z aktuální grafiky KNBL, pouze u dvou týmů došlo proti loňsku k poklesu návštěvnosti. Liga má našlápnuto k tomu, aby se letos dostala přes čtvrt milionu diváků. To už zní hezky. A nebudeme si teď kazit radost tím, že sem tam jsou ta čísla trochu nadstřelená.
3) VZESTUP PÍSKU … A JEHO PÁD
Kdyby každá soutěž měla takového nováčka, jakého získala KNBL v podobě Písku, bylo by ve sportovním světě veseleji.
Sršni vlétli do ligy plni elánu a mladického nadšení, neotřelým a ultraaktraktivním stylem deptali své soupeře, sbírali vítězství, která teoreticky sbírat neměli, vystoupali tabulkou až někam, kde je nikdo nečekal a pak … přišel náraz.
Běžci na dlouhé tratě narážejí do něčeho, čemu se říká „maratonská zeď“. Máte natrénováno, jste fyzicky i teoreticky připravení velmi dobře, třicet kilometrů běžíte jako lehký vánek a pak během pár minut máte chuť vzdát. Nohy ztěžknou, cíl vypadá nekonečně daleko, chce se vám zvracet, všichni kolem vás deptají svou pohodou a nemáte nejmenší tušení, jak se doplazíte do cíle.
Do něčeho takového zřejmě teď narazil Písek. Pár prohraných zápasů, pár zranění, do toho přimíchejme minimální zkušenosti s profesionálním basketem a krize je na světě. Z téměř jisté A1 je najednou A2 a plná hlava starostí. Ještě že ta Slavia je – zatím teda – docela bezpečně daleko.
Většina těch maratonců nakonec krizi překoná a do cíle doběhne. Písek to zvládne taky. A i kdyby nakonec to play-off nevyšlo, nikdo už Písku nevezme to, jaký průvan v KNBL po svém nástupu v lize způsobil.
4) KRÁL TRIPLE-DOUBLŮ
Když už jsme u toho Písku, nemůžeme zapomenout na jeho kapitána a mozek Vojtěcha Sýkoru. Zjevení.
Pokud někdo najdete nějaký údaj o tom, kolik je pro jednoho hráče rekord v počtu triple-doublů v evropské basketbalové soutěži, klidně nám o tom dejte vědět. Nám se to nepodařilo.
Vojta Sýkora by ale rozhodně v této konverzaci byl velmi velmi velmi vysoko. Za základní část nastřádal hned šest kousků. To je naprosto neuvěřitelný výkon. Však si vemte, že pokud někdo zapíše jeden, je to pro něj prakticky životní zážitek. V evropském čtyřicetiminutovém basketu je nesmírně složité dostat se na tři dvouciferné ukazatele. Vojtovi ale v tomhle ohromně nahrává rychlý styl Písku a jeho výjimečný cit pro doskoky.
Vedle triple-doublů samotných si Vojta přichystal i takové statistické lahůdky jako 16 asistencí v jednom zápase nebo 19, 18 či 15 doskoků. Jako 190 centimetrů měřící rozehrávač kraluje s přehledem bilanci doskoků v celé lize, vede i mezi asistenty. Tato kombinace sama o sobě je neslýchaná. Písecká desítka je zkrátka hráčem, kterého je třeba sledovat.
Rádi v tomto bodě zmíníme, že Vojtovy triple-doubly nebyly jediné. Po jednom kousku zapsali i děčínský fenomén A.J. Walton a ústecký Lamb Autrey.
5) PROBLÉMY S TECHNICKÝMI ZÁPISY
No a když už jsme u těch triple-doublů ….
Vojta Sýkora se svými statisticky velmi pilnými výkony byl hlavním důvodem toho, že se během podzimu zaostřila pozornost na přesnost technických zápisů. Ano, asi jsme v tom trochu měli prsty. Dvakrát jsme veřejně poukázali na to, že Vojtovi v technickém zápisu nějaké asistence chybí, dvakrát se ukázalo, že jsme měli pravdu, protože byly statistiky zpětně upravené a triple-doubly správně přiznané.
Jenže to samozřejmě není řešení problému. Ale ledy se hnuly. Liga kvůli tomu začala řešit pro příští sezonu kompletní pokrytí live statistiků certifikáty FIBA. To je dobře. A třeba si teď někdo dává prostě jen větší pozor. Protože když už technický zápis je, měl by být přesný. Jinak k ničemu není.
Mimochodem, ani v posledním zápase Písku, který Písek odehrál v Písku, nemá Vojta asistence zapsané správně. Takže to není jen o domácích stolcích v halách soupeřů. A rozhodně to není jen o Sýkorovi. Zkuste se někdy soustředit třeba na Autreyho, Vyorala nebo další … chyby tam jsou pořád. A asi tam taky pořád budou. Důležité ale je, aby jich bylo co nejméně.
6) PROBLÉMY S IRS
Instant Replay System. Alias IRS.
Technika, která by měla zlepšit přesnost rozhodování v Koopeativa NBL. Nepochybně to i dělá. Jenže jak se na podzim ukázalo, má to své mouchy. A pokud se jedná zrovna o televizní utkání, jsou to pořádné masařky.
V základní části se do televize v krátkém sledu dostaly zápasy USK – Písek a Ústí – Pardubice. Což o to, utkání to byla krásná, napínavá, v Ústí se šlo dokonce do dvojnásobného prodloužení. Ale divácký zážitek poněkud kazil fakt, že televizní kamery několikrát rozhodčí usvědčily se špatného rozhodnutí. Bylo to bohužel v závěrech zápasů a pokaždé to bylo poté, co rozhodčí zkoumali celou situaci na videu.
Problém je, že IRS není to samé co televizní záběry. Zkrátka a dobře, to co vidí diváci v televizi, nevidí rozhodčí na monitorech v hale.
To by se ale také mělo brzy změnit. Tady bych vás odkázal na informacemi nabitý podcast Pod košem, konkrétně teď na 58. díl, v němž se Jirka Kalemba baví s ligovým sekretářem Šimonem Sedlaříkem. Mimo jiné i o této problematice.
KNBL do IRS investovala hodně peněz a tak je v jejím zájmu, aby fungoval co nejlépe. Liga proto ve spolupráci s ČT zařídila to, že rozhodčí už budou mít k dispozici i opakované záběry z televizního přenosu. To je fajn první krok.
Samozřejmě nesmíme zapomínat na to, že většina utkání televizní není. Ale jak Šimon v podcastu sdělil, tak liga řeší další investici, která IRS posune zase o něco dopředu. „Myslím si, že jdeme správným směrem. Jsou chyby, jako všude, ale my na nich pracujeme,“ řekl Šimon. A my tomu fandíme.
7) KOLÍNSKÁ „TVCOM“ AFÉRA
A ještě jeden problém s videem se v základní části ukázal.
TVcom je super služba, ale její kvalita dost závisí na tom, jak ke zprostředkování přenosů přistoupí jednotlivé kluby.
Jedno z nejlepších podzimních utkání se hrálo v Kolíně, kam přijelo Ústí nad Labem a sehrálo tam dvojnásobné prodloužení. Do první přesčasové pětiminutovky poslal zápas trojkou s klaksonem ústecký Ty Nichols. Byl to koš, jaký svět neviděl. Doslova. Kolínský kameraman totiž zapomněl švenknout kamerou a tak jsme viděli jen polovinu hřiště, kde se nic nedělo. Tedy dělo se tam toho dost, například ústecký manažer Tomáš Hrubý tam propukl bezuzdné euforii, to jsme viděli, ale basket se tam zrovna nehrál.
Bylo z toho docela haló.
Znovu bych tady odkázal na Jirkův podcast Pod košem, kde Šimon mluví i o této situaci. „Kolín dostal na poměry NBL poměrně vysokou pokutu. Hned druhý den volali a ptali se, co mohou dělat a jak jim s tím můžeme pomoci,“ říká. „Jsem rád, že se to stalo, protože to ukázalo nějaký problém,“ podotkl.
Streamy by příští rok měly být lepší nejen v Kolíně, ale všude. „Jako liga chystáme po sezoně velkou investici do hardwaru v rámci celé soutěže,“ dodal Šimon.
(ale fakt si ten podcast pusťte, zazní tam toho mnohem více)
8) TURBULENCE V PARDUBICÍCH
Tři výhry v řadě.
Pak bilance 3-11 v dalších 14 zápasech.
A pak pět výher v řadě.
Nedá se říct, že by Pardubice podávaly vyrovnané výkony. Jejich krize byla hluboká. Ještě ji prohloubil nečekaný konec trenéra Dina Repeši, který prohlásil něco ve smyslu, že jeho ambice jsou vyšší a zmizel. Management Beksy pak trochu vyčistil kádr, předstoupil před fanoušky a všechny kroky vysvětlil. Čekala se změna. Nepřišla okamžitě.
Ale když hodiny ukazovaly pověstných za pět dvanáct, tak si to konečně sedlo. Pardubice zakončily základní část hezkou vítěznou sérií, včetně triumfu v Opavě. Stačilo to přesně na to, aby na poslední chvíli proklouzly mezi smetánku do skupiny A1. A najednou jsou jen dvě výhry od výhody domácího prostředí v prvním kole play-off. Tahle sezona pro ně rozhodně ještě není ztracená.
9) SKŘÍPAJÍCÍ SEŠÍVANÝ ORLOJ
Jestliže Písek jde striktně cestou českých hráčů a pokud možno odchovanců, a to i v časech, kdy se jim nedaří, Slavie aplikuje přesně opačný přístup. Zahraniční figury do svého orloje instaluje pravidelně a bez zábran. Letos jich protočila již devět.
Otázka je, jestli to stojí za to. Dosud z tohoto stroje totiž vypadly jen tři výhry. Slavia má teď 12 zápasů na to, aby stáhla manko čtyř výher na jedenáctou Ostravu a nezůstala tak poslední. Uvidíme, s jakou sestavou nakonec tu ádvojku dokončí.
10) REKORDNÍ POČET PRODLOUŽENÍ
Na začátku jsme psali, že se letos v základní části odehrálo 132 zápasů. Ale ono jich vlastně bylo 133 a k tomu ještě 25 minut jako bonus.
Kooperativa NBL totiž letos nabídla už 13 prodloužení. Je to zdaleka nejvíce od sezony 2016/2017, kdy se hraje základní část se 22 koly. Vlastně se dosud pouze jednou stalo, že se počet prodloužení dostal do dvouciferných čísel. Bylo to v sezoně 2019/2020, kdy bylo přesčasových period deset.
Prodloužení znamená drama, napětí, velké momenty, velká zklamání. Prodloužení jsou potřeba. Letos se prodlužovalo dokonce i televizní utkání. První kolo samotné nabídlo hned čtyři nastavené pětiminutovky.
My říkáme pouze – jen houšť!