Listopad přinesl definitivní potvrzení toho, co jsme si všichni přáli – liga je letos zase vyrovnaná. Všechny týmy mají o co hrát, nikdo nemá nic vyhráno ani všechno ztraceno. Vyrovnaná byla v listopadu liga také na poli individuálních výkonů. Proto bylo tentokrát obzvláště složité vybírat laureáty měsíčních cen. Zejména o kategorii Nejlepšího hráče by se mohly vést sáhodlouhé spory. Pro ligu a fanoušky je ale taková konkurence požehnáním. Jen houšť!
HRÁČ MĚSÍCE: ADAM ČÍŽ (BC GEOSAN KOLÍN)
Když si teď otevřete listopadové výsledky a statistiky, bedlivě si je prohlédnete, tak mi za pět minut budete schopní předložit několik velmi dobrých argumentů, proč by měl být nejlepším hráčem měsíce ústecký Ty Nichols. A nebudete přehánět. Jeho individuální statistiky jsou skvělé, nejlepší v lize, no a nakonec samotný Ty si o podobná ocenění hlasitě říká jak na hřišti, tak v rozhovorech, tak v komentářích na sociálních sítích.
Je mi to vlastně sympatické, tleskám tomu, ale já jsem tu teď od toho, abych vám sdělil několik velmi dobrých argumentů, proč Ty tuhle cenu od nás nedostal. A proč ji získal Adam Číž.
1 – Osobní čísla jsou skvělá věc, ale už je o něco horší, pokud se to nepromítá do výsledků družstva. Ústí zakončilo listopad s bilancí 2:2. Domácí výhra s Nymburkem je pěkná (ovšem ruku na srdce, před pár lety by to mělo jiný zvuk), ale prohra v Kolíně a domácí prohra s oslabenou Opavou určitě Pandy mrzí. Kolín odehrál listopad s bilancí 3:1 a trůní na třetím místě celé soutěže.
2 – Adam Číž nemá na první pohled extra dominantní statistiky. Ale slyšet o sobě dal pořádně. Nejprve trojkou těsně před klaksonem pohřbil Opavu. Tu se ale stalo na konci října, takže je to irelevantní a prosím porotu, aby tento důkaz nebrala v potaz. Při těsné výhře s Ostravou pak byl Adam nejlepším střelcem zápasu a v poslední čtvrtině měl šestky 7/7. Potom přišel masterpiece proti Ústí. Všichni už to znáte, tak jen připomenu, že Adam měl velké momenty na konci základní hrací doby, na konci prvního prodloužení i na konci druhého prodloužení. No a v Olomouci opět s klaksonem překlopil výsledek ve prospěch svého týmu. To jsou čtyři vyrovnané koncovky, které tento hráč výrazně pozitivním způsobem ovlivnil (teda tři, ta Opava byla v říjnu, že jo …)
Trenér Predrag Benaček sám po téhle listopadové jízdě řekl, že Adamovi stačí dát na konci zápasu míč a o nic dalšího se nemusí starat.
Co na tom, že to třeba v průběhu zápasů trochu skřípe, když má pak v posledních vteřinách hráč koule na to, aby si ty velké střely bral a proměnil je.
3 – Pozorný čtenář si jistě všiml, že Adam Číž a Ty Nichols se v listopadu potkali ve vzájemném zápase. Ani jeden se nedržel zpátky, ale jenom jeden z nich vyhrál. Ty Nichols to nebyl.
4 – Dokonce i generální manažer Ústí udělal na síti X anketu, jestli by měl Adam Číž být Hráčem měsíce. Takhle dopadla:
Suma sumárum – Ty Nichols je skvělý basketbalista, je to jistě favorit na MVP celé letošní sezóny, ale zaslouženou tváří listopadu byla kolínská jednička.
PŘEKVAPENÍ MĚSÍCE: BK KVIS PARDUBICE
Tentokrát bude překvapení negativní. Utrpení Pardubic totiž v listopadu akcelerovalo do nečekaných rozměrů. Prohra na USK. Prohra doma s Opavou. Totální masakr doma s Děčínem. Prohra v Brně.
Listopadová bilance 0:4. Skóre -69. Aktuálně mimo A1.
Mimochodem, víte, kdy se naposledy Pardubicím stalo, že za celý měsíc nevyhrály v lize ani zápas? Bylo to v únoru 2005. V sezóně, kterou zakončily na předposledním místě.
Letos by to tak špatně dopadnout nemuselo. Ten tým si od konce října prošel turbulentními změnami, má nového trenéra, kádr vypadá dost jinak a vzhledem k vyrovnanosti je pořád ještě šance s letošní sezonou něco udělat.
VÝKON MĚSÍCE: RADOVAN KOUŘIL (BK OPAVA)
Tady to žádné překvapení není. Opava jela k těžkému zápasu do Ústí bez svého lídra Jakuba Šiřiny. Ale nakonec se ukázalo, že má v kádru ještě jiného zkušeného borce, který umí vyhrávat zápasy.
Radovan Kouřil si vybral ideální moment na to, aby si vytvořil kariérní rekordy v bodech (31), užitečnosti (38) i trojkách (7). Z toho 11 bodů přišlo v poslední čtvrtině vyrovnaného a extrémně důležitého zápasu. Dvě trojky v posledních 90 vteřinách pak už byly jen důrazným potvrzením toho, že Radovan nepřijel do Ústí prohrát.